FAQ

Jakou výhodu má řízení před Rozhodčím soudem oproti řízení před soudem státním?

Výhod je celá řada. Kromě těch základních, jako je jednoinstančnost, rychlost, neformálnost, snadná vykonatelnost rozhodčích nálezů i v zahraničí a rozumné náklady na vedení sporu můžeme jmenovat možnost ovlivnit takové procesní aspekty, které v řízení soudním strana ovlivnit nemůže. Například se jedná o možnost výběru sudiště, tzn. že strany se mohou soudit v místě, na kterém se dohodnou. Rozhodčí soud při HK ČR a AK ČR má taková regionální sudiště v Brně, Plzni, Ostravě a Hradci Králové, kde se mohou konat ústní jednání.

Dále je tu možnost ovlivňovat výběr rozhodce způsobem stanoveným v rozhodčí smlouvě nebo v řádu Rozhodčího soudu. Strany se mohou dohodnout na počtu i osobách rozhodců a způsobu jejich jmenování. Například pro jednoduché smlouvy mohou strany preferovat jediného rozhodce. Pokud upřednostňují rozhodce tři, bývá pravidlem, že každá strana jmenuje jednoho rozhodce a takto jmenovaní rozhodci zvolí předsedu rozhodčího senátu. Nespornou výhodou je možnost jmenování rozhodce, který disponuje odbornými znalostmi nejen v oblasti práva, ale i v oboru, kterého se týká příslušná smlouva.

Musí být rozhodčí doložka sjednána písemně?

Ano, rozhodčí doložka musí být sjednána písemně, jinak je neplatná. Písemná forma je však zachována i tehdy, je-li rozhodčí smlouva sjednána telegraficky, dálnopisem nebo elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení jejich obsahu a určení osob, které rozhodčí smlouvu sjednaly.

Tvoří-li však rozhodčí doložka součást podmínek, jimiž se řídí smlouva hlavní, k níž se rozhodčí doložka vztahuje, je rozhodčí doložka platně sjednána i tehdy, jestliže písemný návrh hlavní smlouvy s rozhodčí doložkou byl druhou stranou přijat způsobem, z něhož je patrný její souhlas s obsahem rozhodčí smlouvy.

Je však nutné pamatovat úpravy ve spotřebitelských smlouvách. Od 1.4.2012 nabývá účinnosti novela zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. Podle nové úpravy sjednává-li se rozhodčí smlouva pro řešení sporů ze spotřebitelských smluv, musí být sjednána samostatně a nikoliv jako součást podmínek, jimiž se řídí smlouva hlavní; jinak je neplatná. S dostatečným předstihem před uzavřením rozhodčí doložky poskytne podnikatel spotřebiteli náležité vysvětlení, aby byl schopen posoudit, jaké důsledky pro něho mohou uzavřením rozhodčí doložky nastat. Náležitým vysvětlením se rozumí vysvětlení všech následků rozhodčí doložky.

Kromě toho musí rozhodčí doložka pro řešení sporů ze spotřebitelských smluv obsahovat zákonem předepsané údaje (pravdivé, přesné a úplné informace o rozhodci nebo o tom, že rozhoduje stálý rozhodčí soud, způsobu zahájení a formě vedení rozhodčího řízení, odměně rozhodce a předpokládaných druzích nákladů, které mohou spotřebiteli v rozhodčím řízení vzniknout a o pravidlech pro jejich přiznání, místu konání rozhodčího řízení, způsobu doručení rozhodčího nálezu spotřebiteli a tom, že pravomocný rozhodčí nález je vykonatelný). Ovšem svěřuje-li rozhodčí doložka rozhodování sporu stálému rozhodčímu soudu, je tento požadavek splněn také odkazem na statuty a řády stálých rozhodčích soudů.

Kdy se lze obrátit na Rozhodčí soud?

V rozhodčím řízení lze řešit majetkové spory, o nichž by jinak rozhodoval řádný soud a u nichž je možný smír (s některými výjimkami, jako jsou spory v souvislosti s výkonem rozhodnutí a incidenční spory). Podmínkou je samozřejmě platné sjednání rozhodčí smlouvy, a to buď ve formě rozhodčí doložky, která je součástí jiné smlouvy (např. smlouvy kupní, smlouvy o dílo, pojistné smlouvy, úvěrové smlouvy, nájemní smlouvy atd.), nebo smlouvy o rozhodci, kterou mohou strany uzavřít pro jednotlivý již vzniklý spor. Je však nutno pamatovat, že ve spotřebitelských smlouvách musí být rozhodčí doložka sjednána samostatně a nikoliv jako součást podmínek, jimiž se řídí smlouva hlavní; jinak je neplatná. Není-li uzavřené rozhodčí smlouvy, pak rozhodčí řízení vést nelze.