O Rozhodčím soudu

Již od roku 1949 patří tento stálý rozhodčí soud k nejvýznamnějším mezinárodním arbitrážním institucím a svým přístupem k moderním trendům arbitráže je v evropském i celosvětovém měřítku pozitivně vnímaným subjektem schopným transparentně a kvalitně administrovat jemu příslušné spory.

Rozhodčí soud, resp. jeho řád umožňuje klientům ovlivnit rychlost řízení, vybrat si místo, kde bude probíhat případné ústní jednání, jmenovat kvalitního rozhodce a domoci se tak svých práv s tím, že rozhodčí řízení u Rozhodčího soudu je ekonomicky dostupné právnickým i fyzickým osobám - českým i zahraničním. Rozhodčí nález je vykonatelný, v souladu s Newyorskou úmluvou, nyní ve 159 státech světa (údaj k září 2018).

Rozhodčí soud byl založen v r. 1949 a působil v té době při Československé obchodní komoře. Později v r. 1980 byl jeho název změněn na Rozhodčí soud při Československé obchodní a průmyslové komoře a s účinností od 1.1.1995 došlo ke změně názvu na Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky (dále jen Rozhodčí soud). Přes uvedené změny názvu jde stále o týž soud, který si vydobyl za dobu své existence významné postavení zejména mezi evropskými rozhodčími soudy. Velké vážnosti se však těší i mimo kontinent, neboť jsou před ním rozhodovány spory subjektů z celého světa.

Dobrou pověst založil Rozhodčí soud zejména na činnosti rozhodců, zapsaných na seznamu rozhodců, který vede. Rozhodci jsou většinou předními advokáty, universitními pedagogy a uznávanými odborníky ve svém oboru. Na seznamu rozhodců je nyní zapsáno 515 rozhodců českých i zahraničních (údaj k dubnu 2018). Za několik desítek let trvající existence rozhodli rozhodci v řízení před Rozhodčím soudem více než 15 tisíc sporů. Rozhodčí nálezy vydané na závěr řízení se stávají dnem doručení sporným stranám pravomocné a soudně vykonatelné. Široká vykonatelnost nálezů prakticky po celém světě je garantována Newyorskou úmluvou o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů, jejímiž signatáři je dnes celkem 159 států světa včetně České republiky. Doba potřebná k rozhodnutí sporu v rozhodčím řízení a k případnému následnému výkonu rozhodčího nálezu v České republice je nesrovnatelně kratší než doba běžného soudního řízení.

Rozhodčí soud obdržel v roce 2005 oprávnění rozhodovat spory o domény .EU (pod značkou ADR.EU) a v roce 2016 o doménu .EU v cyrilici. Od zahájení prvního sporu o doménu .EU bylo u Rozhodčího soudu rozhodnuto přes 1500 sporů. Ty mohou být vedeny ve všech 24 jazycích Evropské unie. Více informací naleznete na eu.adr.eu

V roce 2008 získal Rozhodčí soud oprávnění celosvětového správce Internetu ICANN rozhodovat spory o generické domény – generic top level domains, „gTLDs“ (.com, .org, .net, .info..), včetně stále přibývajících nových generických doménových jmen „new gTLDs“. V rámci řízení UDRP Rozhodčí soud administruje i spory o domény s koncovkou co.nl, co.no a .sx. Všechna rozhodnutí, časté otázky, jakožto i další informace naleznete na udrp.adr.eu.

Rozhodčí soud je od roku 2004 také sudištěm pro spory o domény s koncovkou .cz, tedy tzv. Správcem dle aktuálních Pravidel ADR a Řádu .cz. Další informace naleznete na domeny.soud.cz.

Řešení všech doménových sporů je vedeno on-line prostřednictvím zabezpečených, uživatelsky jednoduchých platforem, což umožňuje velmi rychlé projednání a vyřešení sporu.

Rozhodčí soud byl také jedinou institucí v České republice, která měla oprávnění Ministerstva průmyslu a obchodu rozhodovat v jeho projektu Mimosoudního řešení spotřebitelských sporů v rozhodčím řízení spotřebitelské spory (tento pilotní projekt probíhal v letech 2008-2010, poté byl ukončen). Po ukončení tohoto projektu rozhodovali rozhodci Rozhodčího soudu spotřebitelské spory řadu let, a to na základě platné a účinné právní úpravy ochraňující spotřebitele jako slabší smluvní stranu sporu, rozhodčí řízení probíhalo v souladu se zásadami spravedlivého řízení. S účinností od 1.12.2016 došlo k novele zákona o rozhodčím řízení, v jejímž důsledku nelze před Rozhodčím soudem vést spory ze spotřebitelských smluv uzavřených po 1.12.2016. U Rozhodčího soudu je dále možnost rozhodování úhradových sporů ve zdravotnictví.

Rozhodčí soud je stálým rozhodčím soudem s nejširší možnou působností v ČR, který je uznávanou rozhodčí institucí nejen v České republice, ale především v zahraničí a to jednak díky inovativnímu přístupu k rozhodčímu řízení, ale také díky kvalitě jeho rozhodčích nálezů a vysoké odbornosti jeho rozhodců.

Podmínkou rozhodování sporu v rozhodčím řízení před Rozhodčím soudem je uzavření písemné rozhodčí smlouvy (resp. rozhodčí doložky) ve prospěch tohoto soudu, která tvoří zpravidla jedno ujednání majetkového kontraktu mezi smluvními stranami. Pokud byl takový kontrakt uzavřen v minulosti bez rozhodčí doložky, je možné uzavřít k němu dodatek obsahující dodatečné ujednání stran o příslušnosti Rozhodčího soudu k řešení případného sporu z tohoto kontraktu. Rozhodčí řízení před Rozhodčím soudem probíhá obvykle podle jeho řádu, publikovaného v Obchodním věstníku, pokud si strany sporu nedohodnou něco jiného. Řád a další informační materiály jsou k dispozici stranám sporů i ostatním zájemcům v elektronické formě na webu Rozhodčího soudu v jazyce českém, anglickém, německém, francouzském a ruském a dále v tištěné podobě bezplatně v sídle soudu, v sudištích či sídlech hospodářských a agrárních komor České republiky. Rozhodčí soud uzavřel dohody o spolupráci s některými hospodářskými komorami v ČR (např. Olomouc, Most apod.) a spolehlivě fungují i sudiště v Brně, Ostravě, Plzni, Olomouci a Hradci Králové.

Výhody rozhodčího řízení před Rozhodčím soudem při HK ČR a AK ČR:

  • je jednoinstanční, rychlé a méně formální. Od podání žaloby do vydání rozhodčího nálezu uběhne často pouze několik měsíců nebo dokonce několik týdnů; doručením stranám sporu nabývá rozhodčí nález právní moci a stává se vykonatelným. Přezkum Rozhodčího nálezu lze ovšem sjednat v rozhodčí doložce. V takovém případě může jakákoliv ze stran navrhnout ve stanovené lhůtě přezkum rozhodčího nálezu jiným rozhodcem či rozhodčím senátem;
  • dobrá vykonatelnost rozhodčích nálezů; Newyorská úmluva z roku 1958 umožňuje uznání a výkon rozhodčích nálezů ve 159 státech světa (údaj k září 2018), které tuto smlouvu ratifikovaly;
  • výběr rozhodců – na seznamu rozhodců je zapsáno mnoho odborníků ze všech oblastí práva a ekonomiky České republiky i zahraničí
  • rozumné náklady na vedení sporu; poplatek za rozhodčí řízení u tuzemských sporů s předmětem sporu do 50.000.000,- Kč činí 5% z hodnoty sporu, minimálně však 11.000,- Kč; tuzemskými spory se přitom rozumí i takové, v nichž jsou stranami organizační složky zahraničních právnických osob zapsané v českém obchodním rejstříku; ani v případě rozhodování ostatních sporů rozhodčí řízení před Rozhodčím soudem při HK ČR a AK ČR nedosahuje takových nákladů jako rozhodčí řízení v cizině; detailní informace ke stanovení nákladů rozhodčího řízení naleznete na stránce Sazebníky
  • administrativní zázemí je u Rozhodčího soudu zajištěno činností sekretariátu
  • publikováním řádu v obchodním věstníku a na webu Rozhodčího soudu je dána možnost všem zájemcům, aby se seznámili s podmínkami řízení před Rozhodčího soudem.

Exekuce

Rozhodčí nález je současně exekučním titulem využitelným pro zahájení exekučního řízení podle platných právních předpisů v případě, že povinná strana rozhodnutí Rozhodčího soudu nerespektuje a nesplní.

Předsednictvo Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR

Předseda:
JUDr. Juraj Szabó, Ph.D.

Místopředsedové:
JUDr. František Honsa, Ph.D.
JUDr. Petr Hostaš
JUDr. Alexandr Mareš, Ph.D.
Mgr. Radek Pokorný

Členové předsednictva:
JUDr. Martin Aschenbrenner, LL. M, Ph.D.
JUDr. Petr Bříza, LL. M, Ph.D.
JUDr. Pavel Hrášek
JUDr. Ing. Ján Lučan, Ph.D.
Ing. Jan Ptáček, CSc.
JUDr. Martin Svatoš, Ph.D.

Tajemnice:
JUDr. Lenka Schäfer, Ph.D.